S rodokmenem se potkáváme prakticky celý život. Jako malí nejdříve poznáváme rodiče, sourozence, tety, strýce, babičky, dědečky… I ve škole můžeme dostat úkol vypracovat rodokmen – když pak zjistíme, jaké jsme měli prababičky a pradědečky, naše vnímání velikosti rodiny se opět trochu rozšíří a řekneme si: „Páni, my máme ale velkou rodinu.“. To může vést k tomu, že chceme časem zjistit více o svých předcích, jak žili, kde žili, čim se živili.
Začít s rodokmenem není nic složitého a stačí k tomu pouze to, co při psaní rodokmenu ve škole – papír a tužka. Začneme od sebe. A tak, jak na sebe dokáže jediná sněhová vločka navazovat další sněhové vločky a rozrůst se ve velkou sněhovou kouli, my tak budeme postupovat v zapisování rodinných příslušníků. Když jsme napsali sebe, pokračujeme našimi rodiči a sourozenci. Nad rodiče zapíšeme naše babičky a dědečky a můžeme začít s prvním jednoduchým větvením. Vedle rodičů si zapíšeme jejich sourozence (naše tety a strýce) s jejich rodinami. To jsou informace, které většinou sami známe. V dalším kroku potřebujeme zapsat informace od rodinných příslušníků – od babiček a dědečků zjistíme co nejvíce o jejich rodičích, sourozencích, popřípadě o jejich prarodičích. Zajímá nás jejich jméno, kde a kdy se narodili, popř. kde a kdy zemřeli. Tím se opět dostaneme o generaci dál.
Ze začátku stačí „kousek“ papíru, jak však jednotlivé osoby v našem rodokmenu přibývají, zabírá rodokmen čím dál více místa a stává se nepřehledný. V tom může pomoci počítač, na který existuje bezpočet programů, do nichž se dá rodokmen zapsat. Výhodou je větší přehlednost, dostatek místa pro desítky či stovky osob, ale hlavně nezabírají tolik místa na stole.
Pro začátečníky doporučujeme snadno ovladatelný Simple Family Tree.
Další software pro tvorbu rodokmenu:
- Ahnenblatt
- Ancestry
- Family Tree Builder
Pokud máme v rodokmenu zapsány všechny rodinné příslušníky, které známe osobně nebo z vyprávění našich blízkých, na řadu se dostanou záznamy z matrik. Ty se dělí na živé a neživé. Do živých matrik se stále zapisují nové záznamy, a tak do nich mají přístup pouze úředníci na příslušných úřadech. Pokud tedy hledáme osobu, která se narodila přibližně až sto let zpátky, musíme kontaktovat příslušný matriční úřad. Na základě naší žádosti a údajů, které poskytneme, nám pak mohou zaslat výpis z živé matriky. Co se týče neživých matrik, zde je situace mnohem jednodušší. Staré matriky jsou digitalizovány a my tak můžeme bádat po našich předcích online. Např. na Actapublica.eu.
Vytvořte si web zdarma